Jan Harmonika Válka

kytarista, zpěvák, technologický kouzelník s „hubofonem“, který s citem pro detail drží harmonii na pódiu i v systému

Honza „Harmonika“ Válka k nám do Hříchu dorazil z Pardubic a od první chvíle je jasné, že nejde jen o dalšího muzikanta do party.

Je to člověk, který hudbu nejen hraje, ale i přirozeně žije, v detailech, v harmonii i v tom, jak se skládá celek. V kapele obstarává kytaru, zpěv a občas vytáhne i svůj digitální „hubofon“, tedy wind kontroler, který se stal jeho typickým poznávacím znamením.

Ať už stojí na pódiu nebo v zkušebně, vždycky je to trochu kombinace muzikanta, technika, detailisty a člověka, který má rád, když věci dávají smysl. K hudbě se dostal už v osmi letech, kdy začínal na lesní roh v pardubické ZUŠce. Odtud se jeho cesta přirozeně rozrostla přes dechový orchestr, sbor a postupně i několik kapel Nonctua Canto, Aquakoň, Mazzec a Po 1000 znovu. V každé z nich zanechal kus sebe. Ať už jako kytarista, hráč na foukací nástroje, klávesy, nebo jako ten, kdo se rád vrtá v aranžích, dokud všechno nezačne přesně „sedět“. S Nonctua Canto si navíc sáhl i na studiovou zkušenost a pomohl k nahrání CD. Jeho hudební svět stojí pevně na folku, muzikálové hudbě a melodii jako takové, zkrátka na muzice, která má příběh, emoci a harmonii. Naopak čisté „duc duc“ ho nechává chladným a mnohem víc ho baví, když hudba dýchá.

V civilním životě se z bývalého elektrikáře a ajťáka stal architekt kybernetické bezpečnosti, takže přes den hlídá digitální svět před vetřelci a slabými místy. Trochu s nadsázkou se dá říct, že stejně jako v hudbě i tady má rád, když je všechno správně poskládané, čisté a funkční. A když se večer svět přepne z firewallů do akordů, přichází jeho druhá přirozenost, muzika.

Doma ho pak čeká úplně jiný, ale stejně bohatý svět. Plný dům holek, skvělá žena, děti a k tomu i zvířecí osazenstvo vytváří prostředí, kde se pořád něco děje. Když zrovna nehraje nebo neřeší digitální bezpečnost, tráví čas s rodinou, v přírodě nebo u technologií, které ho baví stejně jako hudba.

Je to člověk, který má rád pořádek i kreativitu zároveň a možná právě proto do Hříchu zapadl tak přirozeně, jako by tam byl odjakživa.

To je Honza